Jak jsem si šel polétat na FL2010

Článek od Davida Císaře

Rozhodl jsem se zúčastnit se FL2010, meetingu nad územím tří států na  letišti ve Frýdlantě nad Ostravicí. Ve čtvrtek 1.7. jsem nabalil půjčeného cirrouše IJ a vydal se směr Frýdlant, počasí bylo pěkné, což slibovalo pěkné závody. Po 2,5hodinách cesty jsem dojel na místo a mohu říct, letiště opravdu nádherné, pěkně položené, ke kopečkům co by kamenem dohodil. Tak jsem se zabydlel a šel se přátelit k Nalitému pupenci. Večer nás čekal úvodní briefing, kde jsme každý po řadě šli k  pověstné lati a na ní jsme si hoblíkem vytvořili šprajc, kolega po mě se lehce zdržel a tak jsem hobloval déle než ostatní, než mě okřikli, že  to už by stačilo, nebo ty závody vyhraji. A teď už k závodům samotným.

Panorama LKFR http://www.akfrydlant.cz/panorama

Den 1 – Rychlostní úloha , 02:45, 140.4km/329.3km

Počasí ráno prvního soutěžního dne bylo pěkné a předpovídalo pokračující lať z předešlých dní. Stavbyvedoucí trati naplánoval AAT přes Polsko a  Slovensko na 2hod 45min. Převážně rychlostní úlohy se létali z důvodu velké rozličnosti typu na soutěži od multimateriálového speciálu VSO-10, přes Asw15, Cirruse, DG200, LS3, LS4, Asw24, Discuse, Ventuse až po  20metrové křídlo LAKa12 plné vody.

Start byl plánován na 11:45 a to se také dodrželo, smíšená chroustí posádka na palubě blaníka zahlásila nad Lysou horou spolehlivé stoupání a do 25min jsme byli všichni vystřeleni na svahy Ivančeny. Ve 12:29 byla otevřená páska na Lysé hoře, dostupy před páskou byly velice slušné a  tak všichni vyčkávali pod základnou ve výšce 2500m QNH na to, co se bude dít dále. Po chvíli to první pustili kopírujíc svahy do první arey, já stále vyčkával a rozhlížel se do okolí, byl lehký opar, ale v dálce byly pěkně čitelné obrysy kumulů. Poté jsem to pustil i já ze základy rovnou po kurzovce na Szyndzielnu horu v Polsku, kde byl střed první arey. Po  pravé straně jsem stále viděl odlesky větroňů nad kopci a já si to neznale místních poměrů šinul nad rovinou, 30km bez točení, bez jakéhokoliv náznaku zvedu, ale s vidinou kumulu na hřebenech před Wislou, který mě poté vyvezl opět o tisíc výškových metrů výše. Ve  středu arey jsem se potkal s pár větroni, kteří odcházeli přede mnou po  kopcích, jen dále do arey nepokračovali, otočili se a letěli na  Slovensko do druhé arey, já jsem opět překlouzal údolí u Zywiec a letěl se podívat na Žar dále do první arey. Poté co jsem se koukl, kde to ten Kawa poletuje a z jaké sjezdovky léta, jsem se otočil i já a směřoval na Ružomberok, počasí stálé pěkné, stoupání samé 2,5-3m/s jen do doby, než jsem překročil slovenské hranice, kde to bylo velice mizerné. Slabá stoupání a veliké rozestupy mraků byly velkou brzdou, po přeletu Oravské přehrady jsem se dostal 300m nad zem, do údolí a začal boj o přežití, políčko bylo vybrané, ale já se přimáčkl na náslunný svah a bylo. Od  nuličky až po dvojku, která mě vynesla do 2000m a já mohl směle pokračovat do druhé arey. Došel jsem do druhé arey na Západní Tatry, tam to bývalo vždy, i v ten den tam byly krásné mraky, ale že by nějaká hitparáda, to se říct nedalo a tak po pár kruzích jsem se otočil a  částečně zklamaně odcházel do poslední arey, ale též rád, že jsem se opět po roce koukl na Tatry zblízka. Poslední area byla okolo Kyčere hory v Polsku, kde bylo opět australské počasí, třímetr kam se jen člověk podíval, tak jsem zajel dále do arey a pak už jen následoval 50km dokluz s velkou rezervou branou s respektem před kopci před letištěm. Ty jsem nadlítl na rychlosti a s takovým přebytkem výšky, který jsem už nedokázal do pásky utlačit. Nakonec z toho bylo 237km rychlostí 86,1km/h. První den úspěšně za námi a zároveň velké očekávání do dalších dní, kdy meteomani hlásí pěkné počasí.

Před první otočkou v Polsku

Den 2 – Rychlostní úloha, 145.5km/329.9km, den poté zrušen

Ráno, poté co jsem rozepnul stan a vystrčil hlavu, tak jsem se zhrozil, kde jsou kopce, kde je Lysá, nebylo nic, všude jen bílo, takový divný opar. Změnila se situace a začal foukat severo-východ a veškerý zdravý smog z Ostravy a Třince se nahrnul do Frýdlantského údolí. Ale to nám nezabránilo v tom postavit grid a vyčkávat, po jedenácté hodině se to začalo znatelně lepšit a tak o půl dvanácté už bylo na svahu chroustí duo a hlásilo, že Ivančena má nulky. I přes Ivančeny nulky upadl i druhý chroust a tak byla po 13té hodině disciplína zrušena. K pozdnímu odpoledni se utlumené počasí otřepalo a tak někteří šli poletovat do  letilné čisté, což by i možná vyšlo na nějakou kratší disciplínu.

Průlet Moravy

Den 3- Rychlostní úloha , 02:00, 145.5km/329.9km

Vypsané dvě varianty tratí, počasí nejisté, plánovaný start ve 12hod. Na startu jsme strávili mnoho času a zábavy, konaly se průletový cvičení pro zpestření čekání. Počasí a chroustům se nedařilo. Ve 14:15 se rozhodlo pro vzlety, po vypnutí bylo samotným vítězstvím udržení se na  svahu a vyčkávat na otevření pásky. Zatímco někteří si dávali již třetí start nebo vyčkávali na zemi, já už vyrazil na trať, beskydské kopečky vyráběly pod pár mraky po cestě stoupání okolo jednoho metru a díky tomu jsem si to pomaličku šinul do první arey do Vrátné doliny, výšky ubývalo a plány se měnily, nakonec jsem první areu jenom ťuknul a sunul se na Klak, ten jsem nakonec taky jenom ťuknul a snažil se dostat do  Polska. Po ťuknutí druhé arey jsem se koukal na Martinské hole z  nezvyklé výšky a z nezvyklého směru, směru od Žiliny, kde jsem nikdy předtím nebyl. Výšky stále ubývalo a já se malými přískoky plížil dále. U Kysutského Nového Města jsem se opět přiblížil k zeměguli takovým stylem, že jsem si mával se sedlákama na kopečku, kteří pode mnou obraceli seno a chystali mi tak pěkný landing strip. Ale já se opět nedal a zabojoval, nehledě na to, že se polní družstvo stále dožadovalo výletu na Slovensko, který já jim né a né dopřát. Po tomto zvedu následovala krásná řádka až do středu polské arey. To byla konečně jízda a bylo vidět, že se počasí stále zlepšuje, za Wislou řádka kočila a mně přílet vycházel akorát po druhé hodině, tak jsem to otočil směrem k  domovu. Logger mi dával 100m rezervy na přílet, ale se stálým respektem jsem si na Javorovém vrchu přitočil ještě nějaké ty metříky do plusu. Pak jsem to narovnal a tlačil na dokluz, žádným přelétávaním kopečků, ale pěkně nalepen na severních návětrních svazích. V doletovém kruhu jsem vyskočil, udělal esíčko a přistál z přímého na dráhu 26. Pro tento den 173km rychlostí 76,8km/h. Bylo vidět, že ten kdo si počkal, nebo upadl a startoval později, vydělal mnohem více, zatímco já jsem se plácal víceméně v čisté až na Fatru, tak později se udělala z Lysé až na Fatru řádka, po které se mohli vozit v rovným letu.

Martinky

Martinské Hole

Kysutské Nové Město

Den 4 – Od meteorkáře zaznělo konstatování „bohužel“ a tak byl odpočinkový den

Nakonec jsme se celý den i večer oddávali volejbalu a jiným hrám a bylo fajně jak cyp:)

Den 5 – Zrušeno, přechází fronta s  velkým příslibem do dalších tří dní

Den 6 – Zrušeno, svěží vítr a základny proklatě nízko

Domluvili jsme se na pozdější briefing, až se ukáže špička Lysé hory 1323m.n.m, že by se to mohlo zkusit. Byla naplánována svahová disciplina a chroust se stěží držel, Lysá se stále neukázala v celé své kráse a  tak se vyčkávalo. Po 15té hodině byla disciplína zrušena a místní borci to šli odzkoušet, nakonec to bezpečně oblétli. Takže škoda možného dalšího dne, ale vzhledem k tomu, že na svahu pro vypnutí není tolik místa a mělo by se tam naráz objevit 30 větroňů, to bylo zrušeno s  rozumem.

Zamračený grid

Den 7 - Rychlostní úloha , 04:00 207.1km/460.0km

Na briefing jsme přišli s otevřenou pusou, AAT na 4hod, no toto, ale počasí mělo být dle modelů peckový, jenže. Plánovaný start 11:15 se dodržel a my byli vystřeleni. Nad Lysou slabé stoupání, základna v  necelých 1700QNH (1250emila), před páskou se vytvořil velký chumel, já z něj zmizel a zkoušel si mraky v blízkém okolí, poté jsem si odešel o  pár mraků na východ od chumlu a v osamocení čekal kdo co podnikne, nikdo nic, tak jsem to narovnal ke středu první otočky což byl Chopok. Za  Lysou jsem potkal ještě pár mraků, ale dále už nic, už jen já a čistá přede mnou. Slabší stoupání a čistá nedávala naději na nějakou rychlost a tak jsem opatrněji volil rychlosti přeskoků. Letěl jsem pomaličku kupředu než jsem narazil na Rozsutec a celkově Fatru, kterou jsem neměl šanci s mojí výškou přeskočit. Vyhlídl jsem si u Těrchové pole pro případy co kdyby a napálil to přímo na návětrný svah a hledal, nakonec se na úpatí Rozsutce vyklubal pěkný dvoumetřík, který mi dal opět křídla a já se vydal dále na Velký Choč, kde byla vidět z dálky vatička, jediná po dlouhé době. Po cestě k ní mně zmizela a já to přesměroval rovnou nad Ružomberok nad město, zadal do loggru Ružomberok letiště pro krajní případy a přeskočil na severozápadní stranu Nízkých Tater stále v čisté. Za hranou Nízkých to vypadalo jako z jiného světa, řady kumulů od Sliače až k Maďarům, jen se tam dostat. Opět jsem šel na svah, návětrná strana, tam to musí být a bylo, tak jsem si skočil na jižní stranu pod ty krásné řady. Prvně jsem plánoval otočit Královu holu, jen mě ty mraky nepřesvědčily a tak jsem to otočil už 10km za Chopkem. Dalším středem bylo letiště v Prievidzi, hostitel letošního WGC v  bezklapkáčích. Letěl jsem přes letiště ve Sliači, které je stále uzavřené, díky čemuž jsou volné prostory a je tam dýchatelněji. U Banské Bystrice jsem potkal jednoho neodbytného padáčkáře, který se přimotal do mého krásného zvedu a nehodlal jej opustit, létali jsme stále vedle sebe a já čekal kdy mě skončí na křídle. Nakonec jsem tuto hru nervů neudržel já a srovnal do kurzu za nepublikovatelného slovního doprovodu na palubě mého stroje. Najel jsem na svahy přede mnou, kde mraky pro tento den opět končily, dotočil jsem a vydal se vstříc arey, kterou jsem jen ťuknul a rychle utíkal zpět. Po Velké Fatře jsem doskákal až do  Martina za pozorování ošklivých káčátek pode mnou (PW5). Před Martinem se točil chumel blíže neidentifikovatelných větroňů, já dotočil a opět to poslal přímo přes Martin na Fatru na Maguru. Tam jsem krásným zvedem přes 2 metry vyjel do dvou tisíců a jal se přeskočit hřeben Fatry u  Velkého Kriváňe, na samotný přepad přes hranu jsem spotřeboval 500m kdy to padalo jako divý. Za hranou už bylo krásně, čisto až domů a Beskydy před sebou a my je měli zdolat z toho nejhoršího směru. U Kysutského města jsem potkal ušatce z WGC, jak si to pádí do protivky a už jen z  toho, že někteří vypouštěli vodu jsem usoudil, že to nic moc přede mnou nebude a nebylo. Dostával jsem se stále níže, žádný točitelný zved, vždy to jen bouchlo a při snaze se otočit nebo udělat esíčko člověk ztratil jen drahocennou výšku. U Čadce, jsem už byl takměř na zemi, pod úrovní okolních kopců a stále nic, co by mi zvedlo náladu. Tak jsem tak paběrkoval údolím ve snaze něco najít, něco utočit, dlouho jsem trávil na nuličce. Poté jsem naletěl slabý půlmetřík, po kterém jsem vyjel o  500m výše, dostal se tak na první hřeben, kde jsem předtím viděl točit hejno větroňů, stále tam něco bylo a tak jsem dotočil o dalších 150m něž to definitivně umřelo a já byl nucen to pustit dále nad kopci k  letišti. Udělal jsem obrovskou chybu, neznale zdejších kopečků z menších výšek jsem zaletěl na špatnou stranu než by bylo vhodné a letěl tak v  závětří. Rezerva kvapem ubývala a já za stálého hlídání ploch na sednutí se šinul na optimálu k letišti. Ze závětří jsem vyletěl nad přehradou Šance a konečně uviděl v dálce letiště a mnoho dalších políček okolo. Celkově krásný přelet v čisté, obrovsky vysilujících pět a půl hodiny v  letadle s krásným výsledkem. Result 304km rychlostí 64km/h.

Grid připraven

Pohled na Lysou horu

Pohled z Lysé na Slovensko

Lysá hora 1323m.n.m

Rozsutec, domov Jánošíka

Pohled na Velký Choč a v dálce Nízké Tatry

Severní úbočí Nízkých Tater

Severní úbočí Nízkých Tater

Jižní úbočí Nízkých Tater

Chopok

Martin

Pohled na Malou Fatru

Den 8 – Nakonec zrušeno, počasí plechové, počasí divné

Měli jsme složeno a vyčkávali na gridu. Čekala se opět čistá, jen s  horšími podmínkami, které se dostavili takové, že se to vůbec neodstartovalo. Tak jsme šli opět na voliš mezi L60tkama:)

Den 9 – Racing task, pět otočných bodů po Beskydách, 127km

Čekala nás opět čistá a plechový nebe z předchozích dní. Dle slova meteorologa jsme neměli ani otvírat tranďáky, ale závodnici chtěli mermomoci třást hruškou, nevím proč, já bych byl raději kdyby se neletělo. Nakonec jsme postavili grid, vyplázli se pod křídla a  vyčkávali, chroust upadl a tak šel chroustit jeden místní závodník (22). Po vyhecování startu upadl, jenže kostky byly vrženy a my šli opět nahoru. Já s jediným cílem a to hodit oštěp co nejdále, co to jen půjde. Po vypnutí byly podmínky téměř neletové, jen Lysá občas dýchla, na čemž jsem se vyvezl. Většina závodníku upadla do 200m nad město a tam přes hodinu poletovala než sedla. Nad Lysou a do pásky jsme se dostali pouze tři, chtěl jsem se po rádiu domluvit na spolupráci jinak by to byla jasná sebevražda, jen se moc nedařilo. Nakonec jsem vyrazil s TX (LS3 s  vodou) na Radhošť. Moc jsem mu nestačil a mizel za ním, ale i tak to bylo fajn, chvíle společného letu, pak hrátky na turisty od Pusteven až  na Radhošť a zpět do další otočky, doufal jsem že svážek mi něco dá, ale nedal a já se po něm vezl zase pod Lysou, to byl boj v malých výškách. Po protažení na druhou otočku jsem to nakonec srovnal na okruh a přistál ve Frýdlantě a tak nepřišel o večerní guláš. Nikdo neobletěl, heroický výkon pro některé byl se dostat do pásky, počasí bylo opravdu mrtvé a já měl to štěstí, že po vypnutí jsem naletěl zved a zvedl se nad Lysou, kde jsem si hrál na balón a vyčkával.

Grid postaven

Lysá hora

Pohled na Radhošť

Z FL jsem si odnesl několik zkušeností:

1. Ještě větší respekt před kopci
2. Za každou cenu nepřistát v Polsku, protože kdo se má do těch jejich nudliček trefit
3. Nejlepším letadlem na gridu je Twin, neboť čím větší křídla, tím více lidí pod nimi a tím i větší zábava
4. Je lepší stát ve frontě, než-li vyčkávat a přijít tak k prázdnému kotli, který byl plný guláše

Celkově se mi závody velice líbily, sice by jim slušelo více platných disciplín, ale počasí je prostě nevyzpytatelné. Letiště ve Frýdlantě je nádherně položené, lidé přátelští a pivo pitelné, co si více přát. Každopádně mě tam neviděli naposledy a jak kdosi pravil, zapsal jsem se krví na další ročníky FL!

Total
http://soaringspot.com/fl_2010/results/ ... /day4.html

Fly for fun
DC